Špilberk ( v hantecu Špilas) je hrad a pevnost tvořící dominantu města Brna. Nachází se na vrcholu stejnojmenného kopce, který leží v městské části Brno-střed, na západě katastrálního území Město Brno.

Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století moravským markrabětem (a později i českým králem) Přemyslem Otakarem II. a během staletí procházel mnoha výraznými proměnami. Z předního královského hradu na Moravě, vystavěného v gotickém slohu, se ve druhé polovině 17. století stala mohutná barokní pevnost, která byla několikrát bez úspěchu obléhána. Její kasematy byly na konci 18. století upraveny na obávanou věznici. V roce 1962 byl hrad společně s okolním parkem prohlášen národní kulturní památkou. V současnosti patří k objektům Muzea města Brna, které zde sídlí.

Ačkoli byl Špilberk původně koncipován jako přední královský hrad na Moravě a pevná opora panovnické moci, čeští panovníci jej navštěvovali spíše jen příležitostně, což platilo i o Karlu IV.; v roce 1337 na hradě pobývala Karlova první manželka, moravská markraběnka (později královna), Blanka z Valois.

Trvalým sídlem moravských markrabat se Špilberk stal v polovině 14. století za vlády markraběte Jana Jindřicha, který vládl v letech 1350–1375. Jan Jindřich byl mladším bratrem císaře Karla IV. Druhým a zároveň posledním vládcem, který na hradě sídlil, byl Jošt Moravský. Jošt byl synem Jana Jindřicha a na Moravě vládl jako moravský markrabě v letech 1375–1411. Roku 1410 byl zvolen římsko-německým králem a Špilberk se tak na krátkou dobu stal sídlem vládce celé Římsko-německé říše. Ovšem tři měsíce po svém zvolení nový král na hradě zemřel, dnes je tento mimořádně úspěšný středověký politik pochován v kryptě kostela svatého Tomáše na Moravském náměstí. Jošt vládl také v Braniborsku z titulu braniborského kurfiřta a v Lucemburském vévodství z titulu lucemburského vévody.

Toto období autonomní vlády moravské linie Lucemburků, které trvalo šest desetiletí (1350–1411), tvoří nejvýznamnější kapitolu nejen v dějinách brněnského hradu. Jošt byl ale posledním z této linie moravských markrabat a hrad Špilberk tak natrvalo ztratil svoji funkci rezidenčního hradu. Za vlády Zikmunda a jeho zetě Albrechta Rakouského se dostal do popředí význam Špilberku jako vojenské pevnosti

Součástí pevnosti bylo i vězení. Už po porážce stavovského povstání v roce 1620 byli na Špilberku několik let vězněni jeho přední moravští účastníci. Od poslední čtvrtiny 17. století do počátku 80. let 18. století zde bylo vězněno také několik vojenských osobností, např. rakouští generálové Bonneval a Wallis či proslulý plukovník pandurů Franz Trenck, který na Špilberku zemřel v roce 1749.

Foto

kamnamorave
Díky za 📸 @petr_photocz Hrad Špilberk

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0pilberk