SV. BARTOLOMĚJ, POVĚRY A ZAVÁDĚNÍ MRAKŮ
Pranostika: „Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám“. Pojem „zavádí mraky“ pochází z doby, kdy se zvonilo proti krupobití a bouřkové mraky se zaklínáním „zaváděly“, tedy odváděly na skály, nad lesy, na pustá místa, kde nemohly uškodit. Někteří lidé se tím zabývali a platili za znalce. Ovládali patřičné zaklínací formule, tradované v rukopisných knížkách, používali také růženec, křížek, chléb či hromový kámen. Jeden sedlák na Chodsku prý měl takové schopnosti, že „vodíval kroupy“ po mezích a cestách, nebo je zahnal všechny najednou do rybníka.
Na Horácku byl považován den sv. Bartoloměje za první podzimní, což vystihuje rčení: Na Bartoloměje se juž podzim směje. I jinde měl bartolomějský svátek v lidové meteorologii významné postavení jako přelom mezi létem a podzimem. Bartoloměj totiž nejen odpoledne krátí, nýbrž i všemu hlavu zlomí – létu, klasům na poli i koupání a hospodáři měli také pospíchat, aby se dostali k osetí ozimního žita. A teď už se pojďme podívat na některé pranostiky našich babiček:

Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.


Bartolomějské větry ovsy lámou.
obraz: Amálie Mánesová (1817-1883)

http://Ilustrace která baví – České zvyky, tradice a pranostiky