Dřevěný kostel svaté Paraskivy v Blansku s vysokou věží a šindelovou střechou na kamenné podezdívce
Dřevěný kostel sv. Paraskivy v Blansku. Foto: Markus Köllner, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Kdo jde Blanskem do Moravského krasu, většinou ani netuší, že kousek od centra stojí kostel ze 17. století, který sem před devadesáti lety přijel vlakem. Dřevěný kostelík svaté Paraskivy pochází z Podkarpatské Rusi a v Česku nemá co do stáří ve svém typu konkurenci.

Stavba, která se dokončovala čtyřicet let

Kostel původně stál v obci Nižní Seliště (ukrajinsky Nyžnje Selyšče) nedaleko Chustu, v pohraničí s Rumunskem. Postavili ho jako pravoslavný a zasvětili svaté Paraskivě. Stavba se podle farnosti začala roku 1601, ale dokončena byla až o čtyři desítky let později – tradičně se uvádí, že obec mezitím vymřela na mor, Wikipedie zmiňuje i spory mezi církvemi té doby. Jde o ukázku takzvané rusínské gotiky horního Potisí a blanenský kostel je nejstarší stavbou tohoto typu v Česku.

Přesné datum dokončení se přitom dlouho nevědělo. Až do roku 2001 se tradoval rok 1640, který se objevil na jedné z ikon. Teprve Společnost přátel Podkarpatské Rusi v Brně pomohla rozluštit církevněslovanský nápis na trámu nad hlavním vchodem: stavba byla dokončena 29. července 1641.

Reklama

Z Karpat přes Brno do Blanska

Zhruba patnáct let po dostavbě přešel kostel pod řeckokatolickou církev a sloužil vesnici až do 20. let 20. století. Pak si místní postavili nový zděný kostel a ten starý dřevěný chátral. Podkarpatská Rus tehdy patřila k Československu a Státní památkový úřad vybral několik takto ohrožených kostelíků, které navrhl odkoupit a převézt do českých zemí. Blanenský je jedním ze šesti takto zachráněných – další stojí v Praze v Kinského zahradě, v Hradci Králové, Nové Pace, Dobříkově u Vysokého Mýta a v Kunčicích pod Ondřejníkem.

Původně měl kostel stát na novém brněnském výstavišti při Výstavě soudobé kultury v roce 1928. Památkáři ale nakonec usoudili, že by tam po skončení výstavy nebyl na vhodném místě, a v roce 1935 ho přijala blanenská obec Církve československé. Delegace z Blanska ještě téhož roku odjela do Nižního Seliště, kde se spolu s tesařským mistrem Michalem Salejčukem dohodla na přeměření, očíslování a rozebrání stavby.

Třináct vagonů trámů

V září 1936 se kostel vydal na cestu. Nejdřív na selských povozech tažených koňmi asi dvacet kilometrů do Chustu, odtud po železnici na třinácti vagonech až do Blanska. Tady na něj už čekala kamenná podezdívka, kterou v Karpatech neměl. Kostel byl pro nové využití příliš těsný a nízký, a tak ho Salejčuk se svými rusínskými dělníky při stavbě zvýšil a prodloužil mu loď. Samotnou stavbu tamní kněz ocenil na 6 tisíc korun, celý přesun nakonec vyšel na 89 tisíc korun a přispělo na něj i ministerstvo školství a národní osvěty.

Slavnostně ho 23. května 1937 vysvětil olomoucký biskup Církve československé Rostislav Stejskal. Husitské církvi slouží dodnes, konají se v něm pravidelné bohoslužby i adventní a velikonoční koncerty. Kulturní památkou je od roku 1964.

Co v kostele uvidíte

Nad vchodem s dvoupatrovým loubím se zvedá čtyřboká věž vysoká 28 metrů se čtyřmi menšími věžičkami v rozích. Střechu i stěny kryjí dřevěné šindele, dveře jsou pobité kováním a jejich ostění zdobí ryté spirály a růžice. Uvnitř je část původní pravoslavné výzdoby: horní ikonostas, šest ikon z druhé poloviny 18. století, carská vrata a fragmenty tří starších ikonostasů, restaurované v letech 2003 až 2004. Kostel utrpěl při bombardování Blanska v květnu 1945, kdy zanikly zbytky původní malířské výzdoby.

Zajímavost na závěr: zvony do Blanska nikdy nepřijely. Dlouho je nahrazovaly nahrávky a teprve v roce 2013 dostal kostel dva zvony odlité v Olomouci, pojmenované Cyril a Metoděj k 1150. výročí jejich příchodu na Moravu. Ještě týž rok přibyl třetí, nesoucí jméno Mistra Jana Husa.

Jak se tam podívat

Kostel stojí v ulici Rodkovského 7. Podle farnosti si ho můžete prohlédnout každý den od východu do západu slunce, do interiéru je vidět přes prosklené dveře. Prohlídku s výkladem lze domluvit s průvodcem Josefem Řádkem (tel. 775 020 637). Do Blanska se v nejbližších dnech vyplatí zajet i kvůli rozsvícení vánočního stromu a vánočním trhům v pátek 27. listopadu a výlet se dá snadno spojit s Moravským krasem.

Zdroj: Náboženská obec CČSH Blansko – Dřevěný kostelík, Blanenský deník, Město Blansko, R. Malach, Masarykova univerzita, Wikipedie
Foto: Markus Köllner, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Reklama