Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě s papežským křížem na nádvoří
Bazilika na Velehradě a kříž připomínající návštěvu papeže Jana Pavla II. Foto: StanislavKadlcik, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Kdo přijede na Velehrad poprvé, bývá zaskočen, jak mohutná stavba stojí uprostřed klidné obce nedaleko Starého Města a Uherského Hradiště. Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje je dnes nejvýznamnějším poutním kostelem v Česku, národní kulturní památkou a zároveň obyčejným farním kostelem, do kterého se dá zajít kterýkoli den v roce. Za jejími zdmi je ale schovaný příběh plný králů, požárů, husitů i papežů.

Vysvěcena za přítomnosti krále

Cisterciácký klášter založil moravský markrabě Vladislav Jindřich z podnětu olomouckého biskupa Roberta. Mniši z Plas dorazili v listopadu 1205 a své jméno si klášter vypůjčil od nedaleké vsi Veligrad, dnešního Starého Města. Klášterní chrám posvětil biskup Robert 27. listopadu 1228 a u toho nechyběl ani český král Přemysl Otakar I. Tehdy šlo teprve o východní část kostela, stavba ale měla velké ambice: Velehrad se měl stát hrobkou moravské větve Přemyslovců. Příští pátek tak uplyne 798 let od prvního svěcení.

Původně skoro stometrový kolos

Románsko-gotická trojlodní bazilika měřila podle velehradské farnosti devadesát devět metrů a na barokních rytinách je zachycena i renesanční věž vysoká kolem sta metrů. Dějiny k ní ale nebyly laskavé. V lednu 1421 klášter vyplenili husité a kostel pak dlouhá desetiletí chátral. Ránou z milosti pro středověkou podobu byl velký požár v roce 1681.

Reklama

Barokní proměna: o 14 metrů kratší, zato se dvěma věžemi

Po požáru přišla rozsáhlá barokní přestavba. Stavitelé zbourali západní průčelí s románským portálem, kostel tím zkrátili na dnešních 86 metrů a postavili nové průčelí se dvěma věžemi. Z bočních lodí vzniklo čtrnáct samostatných kaplí a vysokou věž nahradila kupole s lucernou. Po dalším požáru v roce 1719 dostal interiér dnešní podobu díky štukatérovi Baldassaru Fontanovi a malířům fresek. Podruhé byl chrám vysvěcen 2. října 1735. Přes všechny zásahy si ale dodnes drží proporce původní středověké stavby.

Pod podlahou leží původní klášter

Pozoruhodnost, kterou mnoho návštěvníků mine: v 17. století zasypali stavitelé prostory starého kláštera zhruba dvoumetrovou vrstvou navážky a podlahu kostela zvedli. Díky tomu se pod dnešní bazilikou zachovaly zbytky románsko-gotických křížových chodeb i kamenné články, které archeologové vyzvedli při výzkumech v průběhu 20. století. Dnes je můžete vidět v kryptách lapidária, které jsou přístupné veřejnosti.

Od zrušení k papežské bazilice

Josef II. klášter v roce 1784 zrušil a z klášterního kostela se stal farní. Místní ale neměli na jeho údržbu peníze, takže dál pustl. Obrat přinesly velké cyrilometodějské oslavy v letech 1863 a 1885 a příchod jezuitů v roce 1890. Velehrad se stal cílem tisíců poutníků a papež Pius XI. kostel v roce 1928 povýšil na baziliku menší. O čtyři roky později přibyla do jejího zasvěcení jména slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Zlatá růže a návštěva Jana Pavla II.

Po roce 1950 komunistický režim klášter zrušil a poutě omezoval. Přesto v roce 1985, k 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje, věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži, poctu, jaké se podle olomoucké arcidiecéze dostalo jen několika chrámům na světě. Na pouť tehdy přišlo téměř čtvrt milionu lidí. Sám papež Velehrad navštívil 22. dubna 1990 a připomíná to velký kříž s jeho znakem na nádvoří před bazilikou. V roce 2008 byla bazilika spolu s budovami bývalého kláštera prohlášena národní kulturní památkou.

Tip na výlet

Bazilika je volně přístupná celoročně, takže se hodí i na podzimní nebo adventní výlet, kdy je tu méně lidí než o červencové pouti. Návštěvu můžete spojit s velkomoravskými památkami ve Starém Městě, o kterých jsme psali v článku Velká Morava: Mikulčice, Pohansko a Staré Město. A co se v regionu chystá na víkend, najdete v našem kalendáři akcí.

Zdroj: Římskokatolická farnost Velehrad – Bazilika, Arcibiskupství olomoucké – Velehrad, NPÚ – Státní archeologický seznam ČR, Wikipedie
Foto: StanislavKadlcik, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Reklama