Uprostřed lužních lesů u řeky Moravy, kousek od Mikulčic na Hodonínsku, stálo v 9. století jedno z nejvýznamnějších center Velké Moravy. Archeologové tu odkryli základy desítky kostelů, knížecího paláce i tisíce hrobů a dodnes je to jedno z nejpůsobivějších míst, kde se dá raný středověk doslova projít.

Město mezi rameny řeky

Slovanské hradiště Mikulčice, kterému se také říká Mikulčice-Valy, leží zhruba tři kilometry jihovýchodně od obce. Samotné opevněné hradiště mělo asi deset hektarů, k němu ale patřilo rozsáhlé osídlené podhradí a zemědělské zázemí. Masarykovo muzeum v Hodoníně, které areál spravuje, uvádí dalších zhruba 60 hektarů podhradí. Celou aglomeraci chránila soustava ramen řeky Moravy a mohutná hradba, z níž dnes zbyly valy, podle nichž dostalo místo své jméno.

Lokalita je národní kulturní památkou. Patřila k hlavním mocenským a duchovním střediskům Velkomoravské říše a podle muzea zde mohli působit i slovanští věrozvěsti Konstantin a Metoděj.

Reklama

Deset kostelů a knížecí palác

Čím jsou Mikulčice výjimečné? Žádné jiné velkomoravské hradiště nevydalo tolik pozůstatků kamenných staveb. Spolu s dodnes stojící kaplí sv. Markéty (Margity) u slovenských Kopčan je tu doloženo celkem deset kamenných kostelů a k tomu stavba, kterou archeologové považují za sídlo velmože nebo knížete. Na nejvyšším místě hradu stála trojlodní bazilika o rozměrech 11 × 35,5 metru, dosud největší odkrytá velkomoravská církevní stavba.

Na pohřebištích hradiště se našlo přes 2 500 hrobů. Ty nejbohatší ukrývaly meče, zlaté a stříbrné šperky, gombíky a zdobená opasková kování. Mezi nejcennější nálezy patří stříbrný křížek s postavou Krista a zlatá mince byzantského císaře Michaela III. O vzdělanosti tehdejších obyvatel svědčí železná pisátka, takzvané styly.

Od nadučitele k sedmdesáti letům vykopávek

Na rozsáhlé opevnění u Mikulčic upozornil už v roce 1888 archeolog Karel Jaroslav Maška, kterému o něm podal zprávu místní nadučitel František Kropáč. Skutečný terénní výzkum ale začal až v roce 1954 a s přestávkami pokračuje dodnes. Je spojený hlavně se jmény Josefa Poulíka a Zdeňka Klanici. Poulík dokonce uvažoval, že právě Mikulčice mohly být ústředím celé říše.

Výzkum zažil i těžkou ránu. V noci z 24. na 25. září 2007 shořela hlavní budova archeologické základny a s ní část nálezů a dokumentace z přibližně padesáti let práce. Nové moderní centrum za zhruba 90 milionů korun bylo otevřeno v září 2013 a archeologové do něj přestěhovali asi 5 800 beden nálezů.

Co uvidíte při návštěvě

V návštěvnickém centru s rozhlednou je hlavní expozice, kterou si projdete sami, obvykle za 30 až 45 minut. S průvodcem se chodí do pavilonu, který kryje základy druhého kostela s pohřebištěm. Pak můžete pokračovat po vyznačených trasách areálem k základům dalších kostelů a knížecího paláce, kde vás provedou informační tabule. V takzvaném Bílém domě archeologů běží dokumentární film Objevování Mikulčic.

Areál leží v lužní krajině nedaleko přírodní rezervace Skařiny. Pěší a cyklistická Lávka Velké Moravy ho spojuje se slovenskou částí archeoparku u Kopčan, takže se dá výlet snadno prodloužit přes hranici ke kapli sv. Markéty.

Kdy vyrazit

Hlavní sezona končí v úterý 17. listopadu. Od 18. listopadu do 18. prosince jsou prohlídky muzea možné jen po předchozí domluvě, obvykle ve všední dny mezi 10. a 15. hodinou, o víkendech pro skupiny od 20 osob. Domluvit se můžete na telefonu 518 325 939 nebo e-mailem mikulcice-valy@masaryk.info. Pravidelný provoz se vrací na jaře, letos začínal 14. března.

Hledáte další tipy na výlety? Mrkněte na náš přehled Kam na výlet s dětmi na jižní Moravě a na kalendář akcí.

Zdroj: Masarykovo muzeum v Hodoníně – Slovanské hradiště v Mikulčicích, návštěvní doba, Wikipedie – Slovanské hradiště Mikulčice
Foto: Draceane, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Reklama