Kdo jede po Drahanské vrchovině mezi Vyškovem a Blanskem, toho u Ruprechtova zarazí zvláštní silueta: kamenná věž mlýna, nad níž se místo čtyř lopat točí velké kolo z desítek žaluzií. Je to Halladayova turbína, americký vynález z 19. století, který tu postavil odvážný mlynář a o sto let později obnovila dvojice architektů.
Mlýn, který vzala smršť
Ruprechtovský mlýn vznikl v roce 1873 jako klasický větrný mlýn holandského typu: zděná válcová stavba s otočnou střechou a větrným kolem o čtyřech lopatách. Postavil ho a vlastnil mlynář Cyril Wágner. Podle obecní kroniky přišla v roce 1882 větrná smršť, která z mlýna vyrvala celou střešní konstrukci i s hřídelí, převody a částí kamenného zdiva a smetla ji do sousedního žlebu.
Wágner se ale nevzdal a rozhodl se mlýn zmodernizovat. Nejprve si vyrobil model mlýna s novou turbínou, pak dřevěné modely všech ozubených převodů a kovových součástí. Podle nich nechal originály odlít v prostějovském závodě Wichterle-Kovařík. Turbínu doplnil brzdou, kterou šlo ovládat ze všech podlaží budovy.
Vynález texaského farmáře
Turbínu, kterou Wágner v letech 1882 až 1884 instaloval, vymyslel severoamerický farmář a konstruktér Daniel Halladay. Kolo netvoří lopaty, ale věnec stavitelných žaluzií rozdělených do sektorů. Každý sektor ovládá jediné táhlo, takže žaluzie šlo natočit ručně, nebo se nastavovaly samy pomocí pák se závažím podle síly větru. Při vichřici se daly postavit rovnoběžně s prouděním vzduchu, aby se stroj nepoškodil. Ve správném směru drželo kolo dvojité kormidlo.
Výsledek stál za to: s turbínou mlýn semlel až dvojnásobek obilí a za příznivého větru zvládl až 10 metrických centů meliva denně. Zatímco v Americe podobné turbíny poháněly hlavně pily a vodní čerpadla, na mlýně jde o raritu. Podle správců památky je Halladayova turbína v Ruprechtově ojedinělá nejen u nás, ale i v Evropě; v roce 2009 podle nich odborník mezinárodní mlynářské organizace TIMS potvrdil, že jde o jediný takový pohon větrného mlýna na světě.
Vysoká daň za pokrok
Přestavba stála údajně 5 600 rakouských zlatých. Mlýn pak pracoval bez závad až do roku 1890, kdy další vichřice servala turbínu znovu do žlebu. Oprava vyšla na dalších 500 zlatých a turbínu pak mlynáři pevně zaklínovali v otáčivém loži, aby se nehoda neopakovala. Wágnera ale stavba zadlužila a navíc při práci na mlýně ztratil syna, který se ztrhal při manipulaci s obilím. V roce 1894 převzal mlýn jeho zeť Robert Gottwald, v roce 1905 ho koupil Antonín Gottwald a další z bratrů, Arnošt, přidal pásovou pilu na větrný pohon.
Obnova podle jediné fotografie
Od roku 1940 mlýn patřil Janu Tesařovi, výrobci perleťových knoflíků z Ruprechtova. Po roce 1948 ho sice nikdo neznárodnil, ale používaly ho různé socialistické organizace a stavba chátrala. Zachránit ji šlo až po roce 1989. Tesařova vnučka a její manžel, architekti Sládkovi, neměli k turbíně žádnou dokumentaci, jen jedinou fotografii z roku 1937. Z ní odvodili rozměry, pomohly i výkresy z Technického muzea v Brně a archiv historika techniky Jiřího Jaroše. Turbínu o průměru 10 metrů a váze dvou tun usadili za sněhové bouře 4. února 1995 do výšky 16 metrů nad zemí. Návštěvníky mlýn přivítal v říjnu téhož roku.
Známka, zlatá mince i miniatura
Mlýn je kulturní památkou a historik Jiří Jaroš Nickelli zpracoval návrh na jeho zařazení mezi národní kulturní památky a do seznamu UNESCO. V roce 2009 vydala Česká pošta známku s motivem mlýna v hodnotě 10 Kč a Česká národní banka zlatou minci v nominální hodnotě 2 500 Kč. Od roku 2011 stojí model mlýna v měřítku 1:25 v parku miniatur Boheminium v Mariánských Lázních.
Kdy se podívat dovnitř
Mlýn je v soukromém vlastnictví a v létě slouží k ubytování, od května do září je pro veřejnost zavřený. V říjnu bývá otevřený o víkendech od 14 do 17 hodin, v listopadu a prosinci jen na objednání pro skupiny nejméně deseti lidí o sobotách a nedělích. Vstupné je 50 Kč pro dospělé, platí se jen hotově. Turbínu ale uvidíte z cesty kdykoli a u mlýna stojí informační tabule. Výlet se dá spojit s Moravským krasem, propast Macocha je nedaleko, nebo s návštěvou dalších míst Vyškovska, jako je zámek ve Slavkově. Další tipy na víkend najdete v našem kalendáři akcí.
Zdroj: Větrný mlýn Ruprechtov (mlynruprechtov.cz – historie, stavba turbíny, renovace, prohlídky); Vyškovský deník (24. 10. 2007)
Úvodní foto: Harold, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 (větrný mlýn v Ruprechtově, 2017)