Uprostřed Národního parku Podyjí se řeka Dyje stáčí do tak ostrého meandru, že mezi ní vznikl skalnatý ostroh. Na jeho jižním svahu leží Šobes, jedna z nejstarších a nejznámějších viničních tratí v Česku. Víno odtud se vozilo na vídeňský císařský dvůr, pod révou leží pravěké hradiště a k vinici se dodnes nedá dojet autem až na místo.
Vinice, kterou chrání řeka
Šobes (německy Schobes) leží v lokalitě Devět mlýnů v katastru vinařské obce Podmolí na Znojemsku, asi dvanáct kilometrů západně od Znojma. Patří do znojemské vinařské podoblasti a jeho pověst stojí hlavně na poloze. Vinice se rozkládá zhruba 250 až 325 metrů nad mořem na prosluněném jižním svahu, který je ze severozápadu i severovýchodu chráněný před větrem. Dyje ji obtéká téměř dokola.
K tomu přidejte teplé dny a chladnější noci, ranní mlhy od řeky a kamenitou kyselou hlínu na rulovém podloží, která přes den nasává teplo a v noci ho zase vydává. Průměrná roční teplota je podle vinařství Znovín Znojmo, které vinici obhospodařuje, 9 °C a ročně tu spadne jen kolem 490 milimetrů srážek.
Co se tu pěstuje
Na zhruba 12 hektarech roste hlavně Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé a Rulandské šedé, v menších partiích i Sauvignon a Pálava. Celá viniční trať je podle dostupných údajů větší, část plochy zabírá meruňkový sad. Protože Šobes leží v národním parku, platí tu pro pěstování révy zvláštní pravidla s ohledem na ochranu přírody.
Vína ze Šobesu patří k vyhlášeným. Podle Znovínu se Rulandské šedé ročníku 1993 z této vinice podávalo při oficiální návštěvě britské královny Alžběty II. v České republice. Mezi další slavná vína řadí vinařství Ryzlink rýnský 1997 v pozdním sběru nebo bobulový výběr Ryzlinku rýnského z roku 2000.
Od pravěkého hradiště po císařský stůl
Ostroh nad řekou lákal lidi odjakživa. Nejstarší doložené osídlení pochází z mladší doby kamenné, zhruba z let 4900 až 4800 před naším letopočtem. Ve starším eneolitu tu lid kultury s nálevkovitými poháry založil výšinné sídliště. V mladší a pozdní době bronzové vyrostlo na celé ploše ostrohu hradiště. Jeho obyvatelé na přístupové šíji od Podmolí postavili mohutný val a nejméně jeden příkop vytesaný do skály, které jsou v terénu patrné dodnes. Archeologové zjistili, že hradiště nakonec zničil velký požár.
Tradice říká, že první révu tu vysadili už Římané. Jisté je, že ve středověku se tu víno pěstovalo a mělo věhlas, a v 19. století se šobeské víno dodávalo na císařský dvůr ve Vídni a do význačných vídeňských restaurací. Po hřbetu ostrohu vede takzvaná Římská cesta, stará obchodní stezka mezi českými zeměmi a Rakouskem.
Za ostnatým drátem a zpátky
Po druhé světové válce se Šobes ocitl v pohraničním pásmu a do roku 1989 byl pro veřejnost nepřístupný. Povědomí o jeho kvalitě proto na dlouho vybledlo. V roce 1995 koupil Znovín Znojmo od obce Podmolí zhruba 6,5 hektaru vinic, další pozemky dokoupil nebo pronajal a začal vinici obnovovat. O prodej se později vedl dlouhý spor, obec Podmolí ho od roku 2007 napadala u soudů, ale neuspěla, a v roce 2011 její ústavní stížnost odmítl i Ústavní soud.
Ráj pro ještěrky i výry
Šobes není jen vinice. Patří k přírodně nejcennějším místům Podyjí. Roste tu sedm druhů dubů, dřín, višeň mahalebka, jalovec i vzácný kosatec dvoubarvý nebo třemdava bílá. Na kamenných terasách se vyhřívá ještěrka zelená a žijí tu všechny naše druhy užovek. Z hmyzu tu najdete třeba jasoně dymnivkového, roháče nebo pakudlanku jižní, v okolí hnízdí výr velký, dudek chocholatý či krkavec.
Jak se na Šobes dostat
Autem až k vinici nedojedete. Jednodušší cesta vede z Hnanic od parkoviště u hotelu Vinice po asfaltové cestě, kudy jezdí i cyklisté. Po zelené značce dojdete asi za kilometr na vyhlídku Devět mlýnů s výhledem na meandr Dyje a celou vinici. Po žluté pak můžete sejít k visuté Šobeské lávce přes řeku, kde stojí zbytky bývalého hotelu Gruber, a po červené vystoupat až do vinice. Druhá možnost je stará Římská cesta z Podmolí.
Kdo má chuť na delší výlet, může z Hnanic obejít okruh přes vyhlídku Sealsfieldův kámen, Popice, Havraníky a Havranické vřesoviště zpátky k vyhlídce Devět mlýnů. Podle rakouského Národního parku Thayatal měří 13 kilometrů a zabere zhruba 4,5 hodiny chůze. Degustační stánek Znovínu přímo na Šobesu je otevřený jen v sezoně, letos fungoval od dubna do konce září. Na vinici se ale podle vinařství můžete podívat po celý rok a podzimní či zimní Podyjí má bez davů své kouzlo.
Další tipy do okolí najdete v našem průvodci Znojmo a Národní park Podyjí a v článku Kam na víno na jižní Moravě. Co se na Znojemsku děje o víkendech, hlídá náš kalendář akcí.
Zdroj: Znovín Znojmo – Viniční trať Šobes, Wikipedie – Šobes, Cesta za vínem, Národní park Thayatal
Úvodní foto: Ľudmila Broklová, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0