Kyjov je přirozeným centrem kyjovského Dolňácka. Folklor tady není jen vzpomínka na jevišti. Podle oficiálních stránek města patří k životu celý rok: od fašaňku a stavění máje přes Martinské hody až po Slovácký rok, který se do města vrací jednou za čtyři roky.

Právě o víkendu 13. až 15. listopadu 2026 se v Kyjově konaly tradiční Martinské hody, které pořádají Městské kulturní středisko Kyjov, Slovácký soubor Kyjov a město. Sobotní krojovaný průvod patří k nejsilnějším obrazům, jaké jižní Morava nabízí. Soubor, který o zvyky ve městě pečuje už od roku 1942, sledujte na jeho facebookové stránce.

Po hodech se pozornost otáčí k roku 2027, kdy se do Kyjova má vrátit další Slovácký rok. V článku shrnujeme, co o festivalu, kyjovském kroji, jízdě králů i místních souborech říkají oficiální zdroje. Termíny, které se ještě mohou upřesnit, vždy ověřte na webech města a pořadatelů.

Reklama

Slovácký rok: festival, který se vrací každé čtyři roky

Slovácký rok je podle města Kyjova nejvýznamnější národopisnou slavností regionu a zároveň nejstarším festivalem v České republice. Tradice sahá k roku 1921. Koná se jednou za čtyři roky, podobně jako olympijské hry, a na čtyři srpnové dny promění centrum města v přehlídku krojů, písní, tanců a zvyků z Kyjovska i širšího Slovácka.

Poslední, XXI. ročník se uskutečnil v roce 2023. Následující, XXII. Slovácký rok se podle webu města bude konat v roce 2027. Oficiální stránky festivalu slovackyrok.cz v listopadu 2026 uvádějí termín 13. až 15. srpna 2027. Přesný program a potvrzení termínu doporučujeme sledovat přímo tam a na webu města, protože festival bývá rozložený do více dnů a detaily se ještě mohou doplnit.

Město popisuje festival jako setkání tisíců účinkujících ve více než třech desítkách pořadů. Krojovaný průvod ze všech obcí regionu má podle kyjovského webu kolem tří tisíc krojovaných. Součástí jsou lidový jarmark, slavnostní mše, taneční pořady i jízda králů, která přijíždí ze sousedních Skoronic až k historické kyjovské radnici. Radnice z let 1561 až 1562 je nejvýznamnější památkou města a právě před ní se jeden z nejsilnějších obrazů festivalu odehrává.

Jízda králů ze Skoronic je na seznamu UNESCO

Mladý král jízdy králů v ženském obřadním kroji s červenou růží v ústech na bílém koni v Kyjově při Slováckém roku 2011
Král jízdy králů v ženském obřadním kroji s růží v ústech. Slovácký rok 2011 v Kyjově. Foto: Radek Linner, Wikimedia Commons, licence CC BY 3.0.

Jízda králů na jihovýchodě České republiky je od roku 2011 zapsaná na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Národní ústav lidové kultury ve Strážnici uvádí, že se tradice dochovala ve čtyřech obcích: v Hluku, Kunovicích, Vlčnově a právě ve Skoronicích u Kyjova.

Podle UNESCO jde o slavnostní objížďku družiny mladých mužů na ozdobených koních. V čele jedou vyvolávači, za nimi pážata s tasenými šavlemi střeží krále: nezletilého chlapce v ženském obřadním kroji, který má v ústech růži. Družina zastavuje u domů a pronáší krátké veršované vyvolávky, za které dostává dary. Ve Skoronicích má jízda podle obecního webu zpravidla dvacet až třicet jezdců a končí zvoláním „Hýlom, hálom!“

Letniční termín jízdy ve Skoronicích už dnes není pravidlem. Obec uvádí, že se s jízdou králů v podání skoronické chasy můžete potkat především každé čtyři roky právě na Slováckém roku v Kyjově. Ve vlastní obci se koná spíš příležitostně, například při sjezdech rodáků. Právě proto je festival v Kyjově jednou z mála příležitostí, kdy tento zvyk uvidíte v srdci regionu.

Kyjovský kroj: od vesnic až po symbol celého kraje

Muži a ženy v kyjovských krojích v krojovaném průvodu při mariánské pouti na Slováckém roku 2011 v Kyjově
Krojovaný průvod při mariánské pouti na Slováckém roku 2011 v Kyjově. Foto: Radek Linner, Wikimedia Commons, licence CC BY 3.0.

Kyjovský kroj patří k nejznámějším lidovým oděvům v Česku. Oficiální stránky města přitom připomínají důležitý detail: v samotném Kyjově se kroj původně nenosil. Lidé ve městě chodili „po městsky“. Kroj žil v okolních vesnicích a do města se dostával se školáky, služebnou mládeží a při trzích. Dnes je naopak jedním z nejsilnějších znaků kyjovské identity.

Mužský kroj tvoří podle města tmavomodré soukenné nohavice, košile s otevřenými rukávy, kordulka, čižmy a klobouk. Ženský kroj se skládá z košile, kordulky, spodniček, vrchní sukně a zástěry. Na hlavě se nosí čepec a na něm turecký šátek, na nohou vysoké vrapené boty, kordovánky. Mužský kroj už ze všedního života vymizel a objevuje se hlavně při slavnostech. Se ženským krojem se podle města lze stále potkat i v běžném dni, především u žen nejstarší generace.

Kyjovský kroj má dvě hlavní podoby. Severokyjovskou variantu město uvádí například v Kyjově-Boršově a Nětčicích, ve Skoronicích, Vlkoši, Kelčanech, Hýslích, Žádovicích, Ježově, Kostelci, Moravanech, Sobůlkách, Bukovanech, Skalce, Labutech, Vřesovicích a Čeložnicích. Jihokyjovskou v Svatobořicích-Mistříně, Miloticích, Vacenovicích, Ratíškovicích a Dubňanech. Od vesnice k vesnici se detaily liší a právě ta pestrost dělá z krojovaného průvodu na Slováckém roku tak silný pohled.

Martinský hody a folklorní rok v Kyjově

Hody jsou podle města nejvýznamnější každoroční folklorní akcí v Kyjově. Slaví se kolem svátku svatého Martina, tedy kolem 11. listopadu, protože připomínají posvěcení kostela. Trvají tři dny. V pátek je zahajuje Rozmarýnková beseda u cimbálu, v sobotu jde chasa na radnici pro povolení hodů a stárci si jdou pro stárky, večer následuje hodová zábava. V neděli je hodová mše, odpolední průvod pro stárky a hodového káčera, kterého se na náměstí „krade“, a večerní zábava hodový víkend uzavírá.

V roce 2026 připadly Martinské hody na 13. až 15. listopadu. Program zveřejnilo Městské kulturní středisko Kyjov: páteční besedu s Cimbálovou muzikou Jury Petrů, sobotní průvod od Zámečku k radnici a nedělní mši v kostele Nanebevzetí Panny Marie i průvod z Nětčic. Stárci, stárky, věnec a káčer patří k živému hodovému pořádku, který se v Kyjově nepředvádí jen pro návštěvníky. Je to slavnost města.

Mimo hody a Slovácký rok město uvádí celý kalendář zvyků. V únoru fašaňk s obchůzkou masek a krojované chasy, o Velikonocích krojované šlahačky a besedu u cimbálu, na přelomu dubna a května stavění máje na náměstí a na konci května jeho kácení, v srpnu dožínky v rámci Kyjovských letních slavností, v říjnu zábavu Štyry týdně do hodů, v listopadu Kateřinskou zástěrkovou zábavu a před Vánocemi zpívání u stromu i besedu u cimbálu na Štědrý svátek. Aktuální termíny vždy ověřte v kalendáři Městského kulturního střediska nebo na webu města.

Soubory, které tradici v Kyjově drží

Za živým folklorem ve městě stojí lidé, kteří ho tančí, zpívají a učí dál. Slovácký soubor Kyjov vznikl v roce 1942 a podle vlastního webu pečuje o zvykosloví Kyjova a blízkého okolí, připravuje jevištní programy a reprezentuje město i kraj doma i v zahraničí. Sdružuje taneční složku, přípravku, mužský sbor, ženský sbor Tragačnice i skupinu bývalých tanečníků Pajtáši. Právě soubor se podílí na fašaňku, stavění máje, dožínkách i hodových slavnostech. Sledovat ho můžete také na Facebooku.

Dětskou větev folkloru ve městě představuje národopisný soubor Kyjovánek. Akce často vznikají ve spolupráci souborů, Městského kulturního střediska Kyjov a města. Kdo chce do Kyjova vyrazit za tradicí, nepotřebuje čekat čtyři roky na velký festival. Stačí sledovat hodový listopad, májové zvyky nebo pravidelné besedy u cimbálu.

Kyjovsko je zároveň vinařským krajem. O otevřených sklepech regionu jsme psali už dříve v článku Otevřené sklepy Kyjovska. Termíny se každý rok mění, proto je před cestou ověřte u pořadatelů. Pokud pořádáte hodovou zábavu, krojovaný průvod nebo festival, můžete akci navrhnout do našeho kalendáře formulářem Přidejte akci.

Zdroje

Reklama