Severně od Brna, za vysokou zdí v Předklášteří u Tišnova se otevře místo, kde se čas počítá na staletí. Cisterciácké opatství Porta coeli – v překladu Brána nebes – je jediným fungujícím ženským cisterciáckým klášterem v Česku a sestry tu podle hesla sv. Benedikta „Modli se a pracuj“ žijí dodnes.

Klášter, který založila královna

Myšlenku na klášter cisterciaček měla podle historiků Konstancie Uherská už společně se svým manželem, králem Přemyslem Otakarem I. Uskutečnila ji ale až po jeho smrti v roce 1230 a místo Prahy vybrala moravský Tišnov. První sestry přišly zřejmě v roce 1232, ještě než byly budovy hotové – traduje se, že nějakou dobu bydlely v provizorních chatkách. První písemná zmínka o klášteře pochází z roku 1233.

Stavbu podporovali i Konstanciini synové, král Václav I. a moravský markrabě Přemysl, a také sv. Anežka Česká. Díky štědrým darům patřil klášter k nejbohatším komunitám celého řádu: kromě Tišnova a zhruba 25 vesnic k němu nějaký čas patřila i Jihlava. Královna-vdova tu zřejmě dožila, zemřela roku 1240 a byla pohřbena v presbytáři kostela, stejně jako o rok dříve zesnulý markrabě Přemysl. Jejich hroby se ale dodnes nenašly.

Reklama

Portál, před kterým se zastaví každý

Největším pokladem Porta coeli je raně gotický portál v západním průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Má na každé straně pět ústupků zdobených jemným kamenným „filigránem“ úponků, palmetových lístků a hroznů. Po stranách stojí deset apoštolů, zbývající dva z neznámých důvodů na portál „nevyšli“ a stojí stranou na sloupcích, které vyrůstají ze zad hlídajících kamenných lvů.

V tympanonu nad vchodem sedí žehnající Kristus v mandorle se symboly čtyř evangelistů, po stranách Panna Marie a sv. Jan Křtitel. Pod ním klečí dvě korunované postavy, které Kristu podávají model kostela – podle výkladu odborníků zakladatelka Konstancie a markrabě Přemysl. Portál dodnes chrání čtvercová předsíň, která ho od středověku kryje před nepřízní počasí.

Křížová chodba, kde se nic neopakuje

Klášterní budovy se ke kostelu přimykají ze severu kolem čtvercového rajského dvora. Obklopuje ho křížová chodba, kterou historici umění řadí k jedinečným celkům české raně gotické architektury. Zdobené hlavice sloupků nesou rostlinné i zvířecí motivy a říká se, že žádný z nich se neopakuje. Chodba nápadně připomíná ambit Anežského kláštera v Praze, nejspíš ji totiž stavěla stejná huť. Hned vedle je kapitulní síň, jejíž klenbu nesou dva osmiboké sloupy.

Zrušení, cukrovar a návrat sester

Klášter za ta staletí zažil hodně. Za husitských válek ho zničili a sestry se rozprchly, řeholní život se do ruin vrátil až koncem 40. let 15. století. V roce 1782 ho zrušil Josef II., kostel se stal farním a ostatní budovy koupil brněnský textilní podnikatel Vilém Mundy – sídlila tu třeba barvírna nebo cukrovar. Sestry se vrátily roku 1901 s pomocí kláštera Marienthal v Horní Lužici.

Komunistický režim pak v roce 1950 klášter znovu zrušil a řada sester musela těžce pracovat v živočišné výrobě. Po roce 1989 se řád vrátil a od roku 1995 klášter opět vlastní všechny zabavené budovy. V roce 2010 byl areál prohlášen národní kulturní památkou.

Věděli jste, že…

…podle kláštera je pojmenovaná planetka (3276) Porta Coeli? Objevil ji v roce 1982 na hvězdárně Kleť astronom Antonín Mrkos, rodák z nedalekého Střemchoví. A areál si zahrál i ve filmech a seriálech, třeba v Četnických humoreskách nebo v televizním filmu Ďáblova lest, kde měl samotný vchod do kostela – brána nebes – zásadní roli.

Muzeum, pivo a jak se tam podívat

V barokní budově bývalého proboštství sídlí od roku 1955 Podhorácké muzeum, pobočka Muzea Brněnska. Najdete v něm expozici o dějinách a současnosti kláštera s videoprezentací gotických prostor, sbírku minerálů z Tišnovska i měšťanský interiér z přelomu 19. a 20. století. Od roku 2019 v areálu vaří klášterní pivovar Vorkloster – název je německé jméno Předklášteří.

Od října do dubna je muzeum otevřené od úterý do neděle od 8 do 16 hodin (s polední pauzou 12–12.30). Kostel se dá prohlédnout jen s průvodcem, od dvou osob: v úterý až sobotu se začíná v 8, 9, 10, 11, 13, 14 a 15 hodin, v neděli v 8, 9, 13, 14 a 15 hodin. Základní vstupné do muzea i kostela je shodně 60 Kč. Pokud vyrážíte na výlet po okolí, mrkněte i na náš přehled hradů a zámků jižní Moravy – nedaleký Pernštejn je odsud kousek. Další tipy na víkend najdete v kalendáři akcí.

Zdroj: Klášter Porta coeli, Podhorácké muzeum – O muzeu, Podhorácké muzeum – Otevírací doba, Hrady.cz – Klášter cisterciaček Porta Coeli, Wikipedie – Klášter Porta coeli
Úvodní foto: Daniel Fišer, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Reklama