Náves v Banticích na Znojemsku s růžovou kaplí a stromořadím
Náves v Banticích s kaplí. Foto: Ben Skála, Benfoto, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Na jižní Moravě chodí Mikuláš s andělem a čertem obvykle jen jeden večer. V Banticích, malé vesnici dvanáct kilometrů od Znojma, je to jinak: začátkem prosince tu podle Jihomoravského muzea ve Znojmě „létají“ čerti několik dní po sobě. Zvyk sem nepatří odnepaměti – přivezli ho s sebou lidé, kteří po válce přišli až z Valašska.

Vesnice, kterou osídlili lidé z Francovy Lhoty

Po skončení druhé světové války a odsunu německých obyvatel v letech 1945–1946 osídlili Bantice podle obecní kroniky čeští obyvatelé, především z Francovy Lhoty na Vsetínsku. Noví sousedé si s sebou nepřinesli jen nábytek a dobytek, ale i zvyky. V obci do roku 1954 hrálo ochotnické divadlo pod vedením Václava Lišky a Bantice měly také vlastní obecní kapelu a bubeníka. Jihomoravské muzeum ve Znojmě k přistěhovalcům řadí kromě Francovy Lhoty i sousední Valašskou Senici – obě obce leží na jihu Valašska.

Vesnice se od té doby výrazně zmenšila: zatímco v roce 1961 měla podle obce 341 obyvatel, v roce 1996 jich bylo 157. Valašská mikulášská tradice ale přežila.

Reklama

Malí čertíci, velcí čerti a nakonec celý průvod

Podle popisu znojemského muzea patří v Banticích první prosincové dny, od 1. do 3. prosince, malým čertíkům. Čtvrtého prosince vyrážejí dospělí čerti a v předvečer svátku svatého Mikuláše projde obcí celý průvod masek. Muzeum výslovně připomíná, že takové „létání čertů“ je pro jižní Moravu netypické – jinde v kraji se většinou drží klidnější podoba obchůzky s Mikulášem, andělem a čertem.

Pravice: čerti s krticemi

Bantice nejsou jediné. Obdobné obchůzky probíhají podle muzea i v Pravicích na Hrušovansku, další obci Znojemska s valašským osídlením. Tam se ve dnech 4. až 6. prosince ulicemi prohánějí čerti s krticemi, kterým se říká i barbory, a nakonec se k nim přidá i svatý Mikuláš. Mikroregion Hrušovansko uvádí, že noví osídlenci, kteří přišli převážně z Valašska, přinesli do Pravic i další zvyk – velikonoční hrkání, kdy chlapci od Zeleného čtvrtka nahrazují kostelní zvony dřevěnými hrkači a klepačkami.

Kdo patří do valašské družiny

Na Valašsku se svatomikulášské obchůzce říkalo létání, trvala více dní a chodilo v ní hned několik masek: Mikuláš zvaný „Svatý“, čerti, smrt, koník a takzvaný nosič. Anděl je podle muzea vývojově mladší a do vesnických průvodů se dostal pravděpodobně až pod vlivem města. Masky zachovávaly přísnou mlčenlivost a projevovaly se jen pantomimou, což muzeum považuje za doklad starobylosti celého obyčeje. Svatý přitom ostatní masky spíš krotil.

Čerti se oblékali do kožešin a slámy a nosili ježčí kůže a trnové haluze, kterými šlehali přihlížející, hlavně děvčata. Ta se podle muzejního textu příliš nebránila, protože „ježovina“ byla odedávna symbolem zdraví a plodnosti. Etnograf Richard Jeřábek upozornil, že čerti v pozdějším vývoji nejspíš nahradili původní masku medvěda. Koník patřil spolu se smrtí k nejdůležitějším maskám a nosič vybíral dary a pohazoval přítomné ovsem – jako přání hojnosti do nového roku. Ve Francově Lhotě podle obce chodí dodnes Mikuláš s čerty, smrtkami a „tatary“ neboli koňmi a typickým znakem tamních čertů jsou barevné pentle, které představují pekelný oheň.

Čerti byli i ve Vedrovicích, ale zmizeli

Létání čertů znali podle muzea také ve Vedrovicích u Moravského Krumlova, kde ho dokládá fotografie zřejmě z počátku 50. let. Podle pamětníků, které oslovila dlouholetá kronikářka obce Anna Gigimovová, tam ale zvyk přišel z nedalekého Rakouska, kde mají průvody čertů – krampusů – velkou tradici. Ve Vedrovicích obyčej zřejmě zanikl před rokem 1955. Na Moravskokrumlovsku se zase na svatou Barboru objevovala bíle oděná „Barborka“, která dětem místo nadílky nechávala brambory, nakrájenou řepu a uhlí.

Kam za adventními zvyky letos

Obchůzky v Banticích a Pravicích jsou především záležitostí místních, ne turistickým představením. Pokud se chcete přijet podívat, ověřte si letošní termíny na obecním úřadě. Ke svaté Barboře se váže i zvyk z Vrbovce, kde se podle muzea kromě třešňových větviček řezaly i výhonky vinné révy – když se do Vánoc zazelenaly, slibovaly dobrý rok. Do Vrbovce se můžete vypravit 5. prosince na Čertovské koštování, ve Znojmě začne advent 29. listopadu rozsvícením stromu. Další akce najdete v našem kalendáři a o lidových tradicích z opačného konce kraje jsme psali v článku Folklor v Kyjově.

Zdroj: Jihomoravské muzeum ve Znojmě – Advent a Vánoce na Znojemsku, Obec Bantice – Historie obce, Mikroregion Hrušovansko – Pravice, Obec Francova Lhota – Mikulášská obchůzka
Foto: Ben Skála, Benfoto, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Reklama