
Mezi Rohatcem a Bzencem na Hodonínsku se z oken vlaku na pár minut otevře krajina, kterou byste v Česku nečekali: světlý písek, řídké trsy trav a borovice. Místní mu odedávna říkají Moravská Sahara. Národní přírodní památka Váté písky je přitom jedním z nejohroženějších typů stanovišť ve střední Evropě – a její záchranu mají paradoxně na svědomí parní lokomotivy.
Písek, který přinesl vítr z doby ledové
Chráněné území tvoří zhruba 60 metrů široký a 5,5 kilometru dlouhý pás bezlesých písčin po obou stranách železniční trati mezi stanicemi Rohatec a Bzenec-Přívoz. Leží v katastrech Bzence a Vracova. Písek sem podle města Bzenec navály silné větry z teras nedaleké řeky Moravy před 9 až 12 tisíci lety, na konci doby ledové. Nánosy dosahují mocnosti 10 až 30 metrů.
Jak vznikla Moravská Sahara
Na chudých píscích kdysi vyrostly dubové lesy. Lidé je ale v 18. století vykáceli a na holinách pásli dobytek. Uvolněný písek se dal do pohybu, duny se rozšiřovaly a kraj sužovaly písečné bouře. Odtud pochází přezdívka Moravská Sahara.
Krajinu zachránil německý lesník Jan Bedřich Bechtel, nadlesní bzeneckého panství. Od roku 1825 začal pusté písčiny osazovat borovicemi. Osvědčilo se mu takzvané polaření: mezi sazenicemi se pěstovaly brambory, které zlepšovaly půdu. Za 25 let se mu podle bzenecké radnice podařilo obnovit lesy na ploše 3 377 hektarů. Dnešní Bzenecká Doubrava s rozlehlými bory je tak z velké části jeho dílem.
Zachránila je železnice
Proč tedy kus pouště zůstal? V roce 1841 tudy vedla Severní Ferdinandova dráha z Vídně do Krakova. Jiskry z parních lokomotiv mohly snadno zapálit les, a tak se podél kolejí musel udržovat bezlesý protipožární pás. Pečovalo se o něj až do konce provozu parních lokomotiv v 70. letech 20. století. Právě na tomto pásu přežila původní písčitá step.
Oheň tu ostatně hraje roli dodnes. Jiskry vznikají i při brzdění vlaků a podle plánu péče téměř každoročně shoří 0,5 až 2 hektary porostu. Pro přírodu to není katastrofa: požár spálí stařinu i nálety dřevin a uvolní místo pro pionýrské rostliny. Naposledy tu rozsáhleji hořelo v roce 2018.
Kavyl s vousy a ještěrka dlouhá 40 centimetrů
Na místě, kde chybí voda, půda je chudá a teploty prudce kolísají, přežijí jen odolní specialisté. Při průzkumu v roce 2014 tu botanici napočítali 317 taxonů cévnatých rostlin. Symbolem je kavyl písečný, tráva s dlouhými chlupatými „vousy“. Žije tu i naše největší ještěrka – ještěrka zelená, jejíž samečci měří až 40 centimetrů – a z hmyzu například kudlanka nábožná nebo ploskoroh pestrý.
Území bylo chráněno už v roce 1990, později se stalo národní přírodní památkou, v roce 2005 součástí ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví a v roce 2009 evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000. Současná vyhláška ministerstva životního prostředí platí od 1. prosince 2019.
Péče, která vypadá jako ničení
Největší hrozbou pro písčiny není člověk, ale zarůstání trávou třtinou, borovicemi a akátem. Ochránci přírody proto dělají věci, které na první pohled působí zvláštně: strhávají drn, odvážejí svrchní vrstvu písku, vypalují malé plochy nebo nechají terén rozježdit těžkou technikou. Jen v letech 2010 až 2013 takto obnovili holý písek na 11 plochách o rozloze 2,7 hektaru. Plán péče na roky 2025 až 2034 s podobnými zásahy počítá i dál.
Tip na výlet: naučná stezka i podzimní houbaření
Nejsnáz se sem dostanete vlakem do zastávky Bzenec-Přívoz. Severně od památky vede Naučná stezka Váté písky, kterou spravují Lesy ČR (Lesní správa Strážnice). Měří 6,4 kilometru, má šest zastavení a vypráví o hospodaření v borových lesích i těžbě písku. Kolem památky vede také zelená a modrá turistická značka. Lidé sem chodí hlavně na podzim a v houbařské sezóně. Pozor: do památky platí zákaz vjezdu motorových vozidel.
Výlet se dá spojit s návštěvou Bzence a jeho sklepů (psali jsme o tom v článku Bzenec láká nejen na prodloužený víkend) nebo v sezóně s plavbou po Baťově kanálu. Co se v okolí zrovna děje, najdete v našem kalendáři akcí.
Krajinu čeká v příštích letech změna: plán péče uvádí, že v letech 2030 až 2033 je plánována stavba úseku dálnice D55 Bzenec-Přívoz – Rohatec. Má vést zhruba 60 metrů od památky po celé její délce, oddělená 50metrovým pruhem lesa.
Zdroj: Město Bzenec, Ministerstvo životního prostředí – Plán péče o NPP Váté písky 2025–2034
Foto: Varel, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0