Na stropě jednoho pokoje bučovického zámku jezdí zaječí kavalérie do útoku na lidskou pěchotu a ušáci nakonec slaví vítězství královskou hostinou. Renesanční zámek na Vyškovsku je podle památkářů skvostem evropské pozdně renesanční architektury a jeho příběh je plný italského umění, šlechtických soubojů i pověstí.

Sídlo pro boháče, který miloval koně a umění

Zámek si objednal a zaplatil Jan Šembera Černohorský z Boskovic, ve své době jeden z nejbohatších moravských šlechticů. Studoval v Itálii a ve Vídni, měl vysoké dvorské tituly, ale proslul hlavně jako milovník světských radovánek, znalec koní, výborný jezdec a velký příznivec umění. Jím v roce 1597 vymřel starobylý rod pánů z Boskovic.

Návrh nesvěřil jen tak někomu. Podle Národního památkového ústavu, který zámek spravuje, povolal císařského dvorního antikváře a znalce umění Jacopa Stradu. Podle jeho návrhů vznikla nejen architektura, ale i interiérová výzdoba, na které se nejspíš podíleli umělci pracující pro dvůr Rudolfa II. Na stavbě se podílel také stavitel Pietro Gabri. Výsledkem je čtyřkřídlý zámek s arkádami ve třech patrech a komponovanou zahradou, který dodnes působí, jako by ho někdo přenesl z Itálie doprostřed moravské krajiny.

Reklama

Převrácený svět v Zaječím pokoji

Největší kuriozitou zámku je Zaječí pokoj. Jeho výzdoba patří podle památkářů k v Evropě ojedinělým motivům takzvaného převráceného světa: zajíci v ní převzali vládu nad světem po lidech. Na jednotlivých výjevech uvidíte útok zaječí jízdy proti lidské pěchotě, bitvu zajíců se psy, oslavy zaječího vítězství, lov na lidi a hostinu královského zaječího páru.

Ani ostatní sály nezůstávají pozadu. Nejhonosnější je Císařský pokoj, pojmenovaný podle bust čtyř římských císařů. Štukatury v lunetách se připisují rudolfinskému dvornímu sochaři Hansi Montovi a malby na stropě čerpají z Homérovy Odyssey. Venušin sál zdobí fresky Venuše a Adonise, Ptačí sál, někdy zvaný Černý, navozuje dojem lehké pergoly s vymalovanými ptáky a v Sálu smyslů představují pět lidských smyslů ženské postavy se zvířaty.

Kašna, Švédové a liechtensteinští účetní

Šemberova dcera Kateřina se provdala za Maxmiliána z Liechtensteinu, který tak panství získal. Za něj vznikla v letech 1635 až 1637 na nádvoří manýristická kamenná kašna, kterou podle návrhu Giovanniho Giacoma Tencally provedl Petr Materna. Tehdy přibyly i čtyři rohové věže s kovovými „lucernami“, ty ale musely být kvůli velké tíze postupně sejmuty.

Zámek prokázal i obranné kvality. V roce 1645 ho podle správy zámku ubránila hrstka vrchnostenských úředníků, myslivců a měšťanů proti početnému švédskému oddílu. Od roku 1681 už v něm panstvo nebydlelo a zámek se stal správním centrem panství, od roku 1720 pak sídlem centrální liechtensteinské účtárny. Právě proto ho nepostihly velké přestavby a zachoval si italský renesanční ráz. Sami správci to shrnují slovy: sto let honosné sídlo, tři sta let administrativní středisko.

Čerti, zazděný poutník a souboj v Brně

K zámku patří i pověsti, které na svém webu vypráví sám zámek. Podle jedné chtěl Šembera stavět na kopci nad městem, jenže čerti mu každou noc stavbu bořili. Přesunul ji proto do močálu u říčky Litavky, kde se zdi stále hroutily, dokud do základů nenechal zazdít poutníka ze Svaté země. Východní strana zámku je prý nižší proto, že jí pán nikdy úplně nedůvěřoval.

Další vyprávění se vrací k souboji z roku 1581: v Minoritské ulici v Brně se Šembera utkal s podnapilým Zikmundem Prakšickým ze Zástřizl, který souboj nepřežil. Svědci se neshodli, zda šlo o čestnou obranu, a soudní pře se vlekla, dokud nebyl zavražděn i žalobce, Zikmundův bratr Jindřich, pán na Buchlově.

Kdy se do zámku podívat

Základní okruh Reprezentační sály se Zaječím pokojem, Císařským pokojem a dalšími sály je přístupný v sezoně od dubna do října. Prohlídka trvá 45 minut a základní vstupné pro dospělé je 220 Kč. Druhý okruh, expozice Moravský aristokrat v labyrintu světa, přibližuje svět moravské renesanční šlechty (140 Kč). Na mimořádných prohlídkách se lze podívat i do věže s hodinovým strojem.

Do zámku se ale dá zajít i teď. O víkendu 21. a 22. listopadu 2026 se v jeho Dlouhém sále koná od 9 do 16 hodin Vánoční prodejní výstava. Pokud si chcete výlet na Vyškovsko spojit s dalšími památkami, inspirujte se v našem přehledu hradů a zámků jižní Moravy a další tipy hledejte v kalendáři akcí.

Zdroj: Zámek Bučovice (NPÚ) – historie, prohlídkové okruhy, pověsti zámku, Vánoční prodejní výstava, Atlas české architektury / Památkový katalog
Foto: Palickap, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Reklama