Pod Hradským kopcem v Boskovicích se zachovalo jedno z nejucelenějších židovských měst v Česku. Kdo projde jeho uličkami, najde barokní synagogu s malbami polských mistrů, rituální lázeň napájenou prameny i hřbitov s více než dvěma a půl tisíci náhrobků.

Město ve městě

Židovská čtvrť vyrostla jižně od Masarykova náměstí na úpatí Hradského kopce. Podle města Boskovice patří se synagogou, lázněmi a hřbitovem k nejucelenějším a nejzachovalejším památkám židovské kultury nejen na jižní Moravě, ale v celé republice. Dnes je součástí městské památkové zóny a je chráněná jako výjimečný urbanistický celek.

První zmínka o Židech v Boskovicích pochází z doby kolem roku 1343, uzavřené ghetto ale vzniklo až po roce 1727. Od křesťanské části města ho oddělovaly brány a několik řetězů. Ve čtvrti stálo asi sto domů rozdělených na 138 jednotek. Jediná dochovaná brána, dokončená 25. srpna 1753, stojí dodnes naproti bývalé panské rezidenci. Na noc se zavírala a Židé ji od roku 1926 marně chtěli zbourat – definitivní zákaz vydal Emil Hácha.

Reklama

Synagoga od italského stavitele

Srdcem čtvrti je synagoga maior v Traplově ulici. Postavil ji roku 1639 Sylvestr Fiota, stavitel původem z italské Chiavenny, který tehdy žil v Boskovicích jako měšťan. Roku 1698 synagogu rozšířili o vedlejší loď a v 19. století přibylo schodiště na ženskou galerii a gotizující portál. Hlavní sál měří zhruba deset krát osm metrů a klene se nad ním vysoká klášterní klenba.

Unikátní je výzdoba. Stěny a klenby pokrývají rostlinné ornamenty, hvězdovité květy, ptáci a velká pole s hebrejskými texty modliteb a žalmů. Hlavní sál vymalovali v druhé polovině 17. století malíři Mordechaj z Krakova a Meir z Zülzu, galerie pak v letech 1704–1705 Ješaja z Krakova. Muzeum regionu Boskovicka malby označuje za mistrovské dílo polských židovských uprchlíků a za nejstarší a nejucelenější příklad východoevropské tradice výzdoby synagog v Česku. Po rekonstrukci v letech 1989–2001 se synagoga otevřela 23. června 2002 i se stálou expozicí Židovské město v Boskovicích.

Lázeň se dvěma prameny

V domě U Templu 3/5 naproti synagoze se ve sklepě dochovala rituální lázeň mikve. Dům patří k nejstarším ve čtvrti, zmiňuje ho už urbář z druhé poloviny 16. století. Do nádrže ústí dva přírodní prameny – mikve totiž musí být naplněná čistou přírodní vodou, ne vodou z vodovodu, a musí být tak hluboká, aby se do ní dospělý člověk ponořil celý. Veřejnosti je přístupná od roku 2005. Další mikve identifikovali roku 1994 ve sklepě domu ve Zborovské ulici.

Zajímavý je i empírový Židovský obecní dům v Bílkově ulici z roku 1826. Sídlila v něm kancelář obce, škola, byt rabína i pekárna macesů. Od června 2014 tu je expozice o židovských čtvrtích a v přízemí je naznačený původní vzhled rabínova bytu a pekárny.

Požár, rozkvět a konec

Podobu čtvrti poznamenaly požáry, hlavně katastrofa z 1. května 1823, při které shořely dvě třetiny židovské obce. Většina domů, které dnes vidíte, proto má empírové fasády z doby obnovy. Nejvíc lidí tu žilo po emancipaci: v roce 1857 to bylo 1 810 Židů. Zdejší rabín Abraham Placzek byl v letech 1851–1884 zemským rabínem Moravy. Samostatnou židovskou obec zrušili v roce 1919 a sloučili ji s městem. Za první republiky tu žilo asi 400 Židů.

Konec přinesla nacistická perzekuce. Dne 15. března 1942 odvlekli do koncentračních táborů 458 Židů z Boskovic a okolí, vrátilo se jich jen čtrnáct. Dnes už v Boskovicích Židé nežijí, stopy po nich ale nesou domy i jména. V domě Na císařské ve Zborovské ulici se narodil spisovatel Hermann Ungar. Z rodiny Eislerů pocházel vídeňský skladatel operet Edmund Eysler. A z domu v Plačkově ulici odešla do Vídně Rosa Fleischmannová, z níž se stala manželka Jiřího Dimitrova, vůdce bulharského dělnického hnutí.

Hřbitov mezi nejcennějšími na Moravě

Na jihozápadním okraji města, v příkrém svahu pod zámeckou oborou v Potoční ulici, leží židovský hřbitov o rozloze 14 528 m². Patří k nejrozsáhlejším v Česku a stojí na něm přes 2 500 náhrobků. Nejstarší pochází z konce 17. století, nejcennější jsou barokní kameny takzvaného mikulovského typu z poloviny 18. století. Odpočívají tu učení rabíni včetně Abrahama Placzka. Spolu s hřbitovy v Mikulově, Holešově a Třebíči ho město řadí k nejcennějším na Moravě. Barokní márnici z roku 1763 obnovila v letech 2014–2015 Židovská obec Brno.

Jak čtvrť navštívit

Uličky jsou volně přístupné a provede vás jimi naučná stezka bývalým židovským městem s 27 zastaveními. Synagoga maior má otevřeno od dubna do října, mimo sezonu může muzeum pro předem objednané skupiny zajistit prohlídku po telefonu na čísle 702 049 052. Turistické informační centrum nabízí komentované okruhy od 45minutové procházky až po tříhodinovou prohlídku se synagogou, mikve a hřbitovem. Objednávat se musí aspoň pět dní předem, nejméně pro pět lidí.

Pokud chcete Boskovice vidět ještě letos, hodí se vánoční jarmark na Masarykově náměstí v pátek 27. a v sobotu 28. listopadu – na náměstí je to z židovské čtvrti jen pár kroků. Další tipy najdete v našem přehledu Advent na Blanensku 2026.

Zdroj: Město Boskovice – Židovské památky (židovská čtvrť, mikve, obecní dům, hřbitov, naučná stezka, prohlídkové okruhy); Muzeum regionu Boskovicka – Synagoga maior; Historická sídla – Synagoga maior
Úvodní foto: Pudelek (Marcin Szala), Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 (malovaná klenba synagogy maior v Boskovicích, 2015)

Reklama